Změna velikosti písma

Drobečková navigace

Úvod > Obec Dešná > Informační středisko > Alternativní zdroje - Biomasa

Alternativní zdroje - Biomasa

Vznik centrálního zdroje tepla na BIOMASU

Představitelé obce reagovali na vyhlášený program ozdravění ovzduší MŽP ČR a SFŽP (ministerstva životního prostředí a státního fondu životního prostředí) a rozhodli se nahradit převažující uhelné lokální vytápění centrálním zdrojem na biomasu. Bezprostřední okolí obce nabízí přebytky sláma. Na toto palivo byl zpracován projekt zdroje.
 
Původně se uvažovalo o poměrně drahé technologii z Dánska. Při výběrovém řízení na dodavatele stavby se však ukázalo, že česká technologie je srovnatelná a cenově dostupná. Pro realizaci projektu byl vybrán generální dodavatel Stavcent Jindrichův Hradec a.s. se subdodávkou technologického zařízení tuzemských výrobců VERNER Červený Kostelec (vlastní kotle s přísunem paliva a regulací) a Step TRUTNOV a.s. (spalinové výměníky, spalinové cesty a čištění plynů). Tím se celkové náklady podstatně snížily, za přispění projektanta Dopravoprojekt Brno a.s. a Energis 92 Hradec Králové.
 
Pro výstavbu výtopny byl vybrán doposud nevyužívaný pozemek poblíž centra obce. Přitom byla adaptována a využita v těsném sousedství stojící stodola pro sklad slámy. Instalovaný výkon zdroje 2,7 MW postačuje pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody jak v obci Dešná, tak v sousedních Dančovicích i Plačovicích. Tyto obce jsou vzdáleny 600 m od prozatím ukončeného rozvodu tepla v Dešné. S napojením těchto místních částí se uvažuje v budoucnu.
 
Výstavba celého zdroje probíhala od 17.2.97 do 30.9.97 (stavební i technologická část). Zdroj byl uveden do zkušebního provozu 1. října 1997 a do trvalého provozu byl spuštěn 14.3.1998.

Doprava, skladování

 Řepková a obilní sláma se po sklizni lisuje lisem HESTON do kvádrových balíků o rozměrech 120x90x160 cm na polích v bezprostřední blízkosti obce. Ukládána je do stohů pomocí hydraulických nakladačů. Stohy slouží jako meziskládka před přepravou do krytého skladu (bývalé stodoly).

Z přepravníků jsou balíky vyloženy před skladem a pomocí vysokozdvižného vozíku uloženy. Ve skladu lze umístit asi 270 balíků slámy o váze jednoho balíku asi 280 kilogramů, což představuje zhruba 75 tun. Toto množství postačí podle odběru tepla na 14 až 15dnů. Denní spotřeba slámy se pohybuje okolo 1,5 tuny (6 balík) při venkovní průměrné teplotě 10°C, do 5,5 tuny (20 balíků) při teplotě –15 až -20°C.

 Kromě slámy je kotelna schopna spalovat dřevní štěpky a piliny, které jsou převážně získávány z místní pily. Dřevní hmota je uskladněna v betonovém bunkru v sousedství kotelny, odkud je samostatným šnekovým a pásovým dopravníkem přesunována do zásobníku před kotli.

Dřevní hmota slouží rovněž jako náhradní palivo v případě nedostatku slámy nebo technických  problémů.

Příprava slámy pro spalování

Balíky slámy jdou jeden za druhým po pásovém dopravníku do rozdružovače, kde jsou stébla dělena na kousky dlouhé 10 až 15 cm. Ty jsou dále dopravovány pneumatickou dopravou do zásobníku v kotelně, vzdáleného 25 m od rozdružovače. Délka dráhy pro uložení balíků je 26 m a je-li večer naplněna balíky slámy, vznikne provozní zásoba paliva na celonoční plný provoz kotlů (při max. výkonu nejméně na 12 hodin).  Ze zásobníku je palivo šnekovými podavači dopraveno k hořákům. Náhradním palivem mohou být dřevní štěpky, pro jejichž efektivní spalování jsou hořáky rovněž přizpůsobeny. Palivo je přivedeno do kotelny, v malém zásobníku(na slámu i dřevní hmoty) je rozděleno na kotle dle jejich momentálních potřeb a šnekovými dopravníky posouváno do předtopenišť kotlů.

Závěr

Je zřejmé, že využití fytomasy pro energetické účely v centrálním zdroji je ekologicky vhodné a snižuje podstatně imisní zatížení prostředí proti vytápění uhlím. Na druhé straně je nutno poznamenat, že bez dotace a zvýhodněné půjčky by centrální systém zásobování teplem v obci s malou hustotou potřeby tepla nemohl být realizován. Z lokálního hlediska pak systém pro obec přináší další výhody: 

  • obec sama může ovlivňovat cenu tepla
  •  vznikly další pracovní příležitosti
  •  při získávání paliva se podporuje podnikání v místě výkupu
  •  peníze za teplo zůstávají v obecním rozpočtu.

Ze širšího pohledu lze dále konstatovat, že bioenergetika pomáhá řešit další problém, který stále nabývá na významu, a to je nad produkce potravinářského zemědělství. Velký význam má bioenergetika i ze sociálního hlediska, neboť vytváří nové pracovní příležitosti zejména v ohrožených sektorech hospodářství a zachovává finanční toky v dané oblasti. V neposlední řadě je nepominutelný i fakt, že dochází ke zlepšení stavu životního prostředí jak v místě provozovaného zařízení, ale s prohlubováním skleníkového efektu v důsledku emisí fosilního CO2.
 
Popsaný případ centrálního zdroje na fytomasu je možno považovat za pilotní zařízení – první v České republice, které bylo dodáno českými výrobci a dodavateli. Přesto, že se jedná o prototyp, dosavadní provoz prokázal, že se jedná o dílo technicky zdařilé, které se vyrovná zahraniční konkurenci a může sloužit za příklad pro další projekty tohoto typu tam, kde jsou vhodné podmínky.
 
Bude-li do budoucna vytvořena dostatečná podpora v rozvoji bioenergetiky má Česká republika ještě reálnou šanci „dohonit“ náskok některých našich blízkých sousedů, kteří se aktivně začali problematikou obnovitelných zdrojů energie zabývat již mnohem dříve.


  
Převzato z publikace z roku 1999 za přispění finančních prostředků programu
PHRARE CBC